Jestli měla současná společenská krize kolem pandemie COVID-19 někde pozitivní dopad, je to oblast kryptoměn. Této technologie totiž začalo využívat daleko více společností, ale i jednotlivců než kdykoliv předtím.

Trh s kryptoměnami dostal poměrně tvrdý zásah v době, kdy pandemie počala být celosvětovým problémem. Zhruba v půlce března se tak hodnota nejznámější kryptoměny Bitcoinu propadla někam k ceně 3 600 amerických dolarů. Prognózy avizovaly, že bude trvat dlouhou dobu, než se Bitcoin dokáže z takového propadu vzpamatovat, ty nejčernější scénáře pak hovořily o tom, že se z toho nejznámější kryptoměna již nevzpamatuje vůbec.

Následující týdny však ukázaly opak, když se po nedávném půlení měny (tzv. halving) hodnota Bitcoinu vyšplhala na necelých 10 000 amerických dolarů. Důvod je vcelku prostý. Rekordní nezaměstnanosti, strach z fyzického kontaktu a zvýšený tisk peněz přinutily část společnosti hledat alternativu ke klasickému peněžnímu oběhu. To kvůli vyhnutí se dispozice s hotovostí.

Velký podíl na zpopularizování kryptoměn měla také skutečnost, že se mnohé těžební společnosti aktivně zapojily do boje proti nemoci COVID-19. Takové společnosti pak poskytovaly svoje platformy k výpočetním operacím či přímo organizovaly projekty na pomoc obětem pandemie. Značný podíl také měla skutečnost, že se o digitalizaci měn začíná hovořit i na centrální bankovní úrovni. V USA tak pracují na prvním projektu digitálního dolaru, zatímco třeba Evropská centrální banka představila první analýzu CBDC, a to ve spolupráci s centrálními bankami Kanady, Velké Británie, Japonska a Švýcarska. Dle jedné z analytiček Deutsche Bank je pak CBDC otázkou zhruba 3 let.

Příspěvek Kryptoměny představují v době celosvětové krize dobrou investici pochází z Parker & Hill