Mezi nejznámější zdroje financování obchodní činnosti společností patří bezesporu korporátní dluhopisy. V ČR takové dluhopisy představují obrovské boom. Jedním z důvodů je krok České národní banky z roku 2012 o tom, že nemusí schvalovat emisní podmínky korporátních dluhopisů. Existující zákon o podnikání na kapitálovém trhu dává možnost emitentům veřejně nabízet dluhopisy až do maximální výše 1 milionu eur, aniž by měli vytvořený prospekt. Obyčejně se tento dluhopis musí skládat z formálních požadavků. Navíc mu musí dát zelenou ČNB.

Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám a výnosům téměř k nule na spořících účtech se ti, kteří se zajímají o vyšší zhodnocení svých volných finančních prostředků, rozhodli pro větší risk a investovali do ne úplně populárních a nezajištěných investičních titulů. Zde hovoříme právě o korporátních dluhopisech, u nichž je výhodou roční zhodnocení 5 a více %. Investoři si je rovněž oblíbili kvůli nízkým nákladům v průměru desítek tisíc korun za emisi a distribuci ve srovnání s jinými zdroji financování, jako například bankovní úvěry.

V současnosti se čím dál víc rozšiřují komunikační sítě a vznikají modernější informační technologie, což pro emitenty znamená snazší cestu, jak se dostat k širší klientele a oslovit je pro úpis svých dluhopisů. Důležité je podotknout, že není zapotřebí využít standardních služeb distributorů finančních nástrojů.

Příspěvek Jsou korporátní dluhopisy stále efektivní a oblíbené? pochází z Parker & Hill