Již v roce 2011 EU přijala směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Směrnice Rady 2011/96/EU). Tato směrnice si v preambuli vytyčila cíl, aby „spolupráce mezi společnostmi různých členských států nebyla znevýhodňována oproti spolupráci společností téhož státu“. Novou navrhovanou směrnicí hodlá EU upravit (chcete-li, harmonizovat) proces, kterým jednotlivé členské státy tohoto cíle dosahují.

V tuto chvíli je zejména v případě investic do cenných papírů daň z dividendy typicky sražena u zdroje, a to často ve vyšší sazbě, než jaká byla sjednána v dohodě proti dvojímu zdanění (DTA), uzavřené mezi dvěma státy, kterých se konkrétní investice týká. Následně si pak investor musí rozdíl mezi sazbou dle DTA a skutečně sraženou daní vyžádat zpět. Tento proces, zvláště, má-li investor „více želízek v ohni“, je pak pro něj často finančně nákladný. Některé investory administrativní náročnost procesu dokonce odradí od jeho podstoupení – ti se pak buď vrácení daně nedočkají, nebo si jej kompenzují jinými způsoby, které jsou EU méně po chuti. Pro orgány finanční správy pak stávající proces představuje přinejmenším časovou náročnost (tedy ve výsledku i náročnost finanční, neboť žádosti musí někdo vyřizovat).

Projednávaní směrnice si tedy klade za cíl zefektivnění a zjednodušení celého procesu tak, aby byl pro jeho adresáty atraktivní. V tuto chvíli probíhá jednání ve dvou rovinách – v rovině úvah o unifikovaném systému (v každém členském státě by se o vrácení rozdílu daně žádalo stejným formulářem) a v rovině harmonizace činnosti finančních správ jednotlivých členských států natolik, aby byly překlenuty dosavadní nedostatky, nastíněné výše.

Příspěvek EU projednává novou směrnici o srážkové dani z dividend pochází z Parker & Hill