Dobrou zprávou pro finanční situaci v České republice je skutečnost, že si čeští občané začínají více tvořit finanční rezervy. Z dostupných informací každoročního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) vyplývá, že si každá třetí ze čtyř domácností odkládá peníze. Nicméně až třetina lidí nemá zdání, jak dlouho jim našetřené finance vydrží, případně jaké kroky by učinili, kdyby o úspory přišli.

Podíl lidí odkládajících si peníze na stranu se oproti minulému roku zvýšil o 13procentních bodů na celkových 73 %. V průměru to vychází na odložení 5000 korun. Nejúspěšnější skupinou v nabírání finančních rezerv jsou jednoznačně mladí lidé do 30 let, kteří jsou schopni měsíčně naspořit až 6000 Kč. Bohužel nejméně zdárnou skupinou jsou senioři od 60 do 70 let, kteří odkládají maximálně 3 800 korun. Nicméně s ohledem na menší životní nároky starších osob jsou schopni senioři vyžít z úspor nejdelší dobu ve srovnání s občany do 30 let, kteří by zvládli nanejvýš šest měsíců.

A co se týče obou pohlaví, muži si v úsporách vedou lépe. Zatímco mužské pokolení odloží 6 000 Kč, ženy v průměru šetří 3 700 Kč. Je důležité rovněž zmínit i fakt, že občané s vysokoškolským vzděláním si dávají stranou větší část jejich příjmů, až dvakrát více než lidé se základním vzděláním. I přesto, že jsou muži lepší v šetření, mají až dvakrát vyšší nároky než ženy. Pod pojmem rychlá rezerva si představují v průměru 140 tisíc korun. U žen je to 74 tisíc korun.

Je určitě efektivní, že se zvyšuje počet těch, kteří si umí našetřit bokem na „horší časy“, naneštěstí neklesá množství těch, kteří netuší, jak dlouho jim daná rezerva vydrží. Z průzkumu plyne, že každý třetí dotazovaný neví, jaké jsou jeho měsíční náklady.

Každá osmá domácnost v Česku není schopná odložit nic, žijí tzv. od výplaty k výplatě, tudíž s finanční rezervou by přežila jen jeden měsíc. Každá šestá domácnost je schopná z ušetřených financí žít asi dva až tři měsíce. Pouhá pětina českých rodin by zvládla vyžít ze svých úspor jeden rok.

Průzkum agentury SC&C pro ČBA ukázal, že se názory lidí na výši finanční rezervy razantně liší. Mladým lidem v průměru stačí 11 200 Kč, což si odborníci vysvětlují jejich odlišným pohledem na život. Řada z nich stále žije s rodiči, jinými slovy se nezabývají tolik budoucností. Senioři si naopak představují rezervu ve výši 116 tisíc korun.

Smutná realita je zjištění, že necelá polovina občanů má úspory na stáří ve výši 300 tisíc korun. Tři pětiny dotazovaných ani netuší, že by si na stáří měli odkládat. K tomu se vyjádřila Helena Brychová z ČBA. Podle ní by „každý člověk měl mít určitou představu o tom, jak dlouhá doba ho může čekat, a jaké by mohli mít ve stáří výdaje. Musí počítat s tím, že stát prostřednictvím důchodu pokryje to nejzákladnější, zbytek si musí naspořit sami. “

Na závěr průzkumu se měřil i tzv. index finanční gramotnosti. Výsledky hovoří o tom, že znalosti Čechů se delší dobu nezlepšují. Letos se index vyšplhal na 56 bodů ze 100, což představuje zvýšení oproti roku 2017 pouze o jeden bod. Znalosti mladší generace jsou slabší než té starší.

Příspěvek Češi si začínají odkládat více peněz stranou na horší časy, vyplývá z průzkumu ČBA. pochází z Parker & Hill