V červnu se nečekaně zvýšily úrokové sazby. Zdá se, že o tom hovoří spíše média, než že by byl vidět nějaký dopad. Česká národní banka se zřejmě rozhodla jednat a zvýšila úroky kvůli nízké nezaměstnanosti, náhlému růstu platů a slabšímu kurzu koruny. Jenže tyto aspekty se objevovaly už v květnu, tak proč ČNB zvyšovala sazby až v červnu? Z dostupných informací na serveru peníze.cz vyplývá, že pro zvýšení sazeb hlasoval pouze jeden člen rady, který se o měsíc později prý k zasedání nedostavil.

Zbytek členů bankovní rady nejspíš přimělo jednat oslabení koruny nad 26 korun za euro, přičemž centrální banka očekávala kurz kolem 25 korun. Došlo tak ke zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, jinými slovy na jedno procento. Koruna ovšem nadále klesala. K mírnému zpomalení došlo začátkem července. Zvýšení sazeb sice nepohnulo s korunou, ale se státními dluhopisy ano.

Téměř od roku 2013 neexistovala úroveň 2,2 % ročně pro desetileté státní dluhopisy. Začaly růst jejich výnosy díky fundamentálním faktorům. K růstu výnosů dochází i v Itálii. Naopak v Německu ceny nejbezpečnějších aktiv rovněž vzrostly, ale jejich výnosy klesaly. Stalo se tak díky zvýšené rizikové averzi aktiv.

Šéf Bílého domu Donald Trump způsobuje nervozitu po celém světě. Investoři se bojí riskovat. Trump totiž zavádí další a další restrikce a cla. Vyhlídky mezinárodního obchodu jsou tak značně nejisté. Na světě se dále vyprodávaly nejrizikovější aktiva. Klesala hodnota měn v nerozvinutých zemích. Pro globální investory je ČR jedna ze středo-východoevropských nerozvinutých zemí. Výsledkem je pokles českých akcií.

Příspěvek Úroveň 2,2 % ročně pro desetileté státní dluhopisy u nás je realitou pochází z Parker & Hill