V minulém týdnu kurz ruské měny střídavě rostl a klesal, dokonce se ocitl na nejpříznivější hodnotě vůči americkému dolaru za posledních 7 let. Dle analytiků je tento stav ovšem uměle vyvolaný ruskou centrální bankou (a v případě volné směnitelnosti rublu za ostatní měny by byl zcela jiný a pro Rusko mnohem méně příznivý).
Ukazatelem, který může být při zkoumání stavu ekonomiky státu o něco přesnější, je schopnost státu vyplácet svým zahraničním věřitelům úroky z cenných papírů, které věřitelé od státu zakoupili. Jak jsme Vás informovali na začátku března (připomeňte si zde), Rusko toto vyplácení dočasně pozastavilo už krátce po invazi na Ukrajinu a uvrhlo na sebe tak stín mezinárodní pochybnosti ohledně své solvence.
V neděli skončila lhůta, kdy měli mít věřitelé z ruských státních dluhopisů na účtech úroky v hodnotě cca 100 mil. USD. Vzhledem k mezinárodním sankcím (zahrnujícím i platební systémy, nezbytné pro fungování mezinárodních platebních styků), uvaleným na Rusko kvůli invazi na Ukrajině, ovšem transakce nemohly proběhnout. Dle Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty, což je autorita, oprávněná určit, zda je stát v platební neschopnosti, je tedy Rusko v tzv. vynucené platební neschopnosti. To samozřejmě tvrdí opak, neboť sankce a jejich následky nepovažuje za svůj problém, ale za problém těch, kdo sankce uložili.
Faktem zůstává, že v pokračujícím konfliktu na Ukrajině, extrémní ruské inflaci i dalších dopadech na ekonomiku je deklarování platební neschopnosti alespoň pro ruské občany spíše symbolickou záležitostí. Za jakých okolností se věřitelé z ruských státních dluhopisů dostanou k úrokům zatím není jasné. Koneckonců naposledy zůstaly ruské závazky vůči zahraničí neuhrazené v roce 1917.

Příspěvek Rusko se ocitlo v platební neschopnosti, samo to popírá pochází z Parker & Hill