Jaké vlastně budou reálné dopady koronavirové krize na ekonomiku České republiky? Téma v posledních týdnech často propírané na všech úrovních. Směrodatnou odpověď tak poskytla společnost Deloitte, avšak i ta skrze ústa svého hlavního ekonoma dává na vědomí, že se jedná v tuto chvíli o pouhé odhady.

Důležitou roli ve světě ekonomických dopadů totiž sehraje doba, po kterou budou uplatňována restriktivní opatření související se současnou epidemií. Následující scénář počítá se zhruba dvouměsíčním trváním stávajících opatření.

Očekávaný propad inflace společně s propadem veřejných financí by koncem roku měl být zhruba 5 %. Obrovským tématem je pak potenciální výše nezaměstnanosti. Zatímco v některých oblastech (např. strojírenství či cestovní ruch) se očekává razantní propad a s tím související vyšší nezaměstnanost, v jiných oblastech (např. zemědělství, energetika či některé služby) propad nebude ani zdaleka tak razantní. Z hlediska průmyslové výroby se očekává propad zhruba o 16 %. Nezaměstnaných by tak nově mělo celkově být zhruba 5,6 %, což odpovídá nárůstu o cca 200 000 lidí.

Další oblasti, kterým se propad nevyhne, jsou segmenty obecného dovozu a vývozu. Zatímco v rámci prve řečeného se očekává propad o zhruba 14 %, v rámci vývozu dokonce o 21 %. Důvod je jednoduchý, průběh současné krize ovlivňuje jednak možnost domácí výroby, ale také snižuje zahraniční poptávku, jelikož současná krize je ve své podstatě už globálním problémem a zahraniční odběratelé také přijímají různá restriktivní opatření.

Čekají nás tak pravděpodobně silné monetární intervence, jako např. oslabení kurzu koruny či razantní snížení úrokových sazeb. Ovšem, jak již bylo řečeno, jedná se zatím o prvotní odhady, situace může být nakonec odlišná, a to oběma možnými směry.

Příspěvek Prvotní odhady dopadů koronavirové krize pochází z Parker & Hill