Tzv. den daňové svobody letos připadne až na 24. června. Je to tak o skoro měsíc později než v loňském roce. Tento den představuje pomyslnou hranici mezi obdobím, kdy daňový poplatník odvádí celou výplatu státu a obdobím kdy již státu ze svého výdělku neodvádí nic. Pomyslné posunutí tohoto dne je nejdelší od roku 2000.

V praxi tak letos takto na státní výdaje budou daňoví poplatníci pracovat zhruba polovinu roku. Vliv na tuto hodnotu má hodnota HDP, státní výdaje, růst ekonomiky a v neposlední řadě ekonomická aktivita občanů. A zatímco státní výdaje prudce rostou, objem HDP, růst ekonomiky či výdělky občanů zaznamenávají znatelně sestupnou tendenci.

Je vcelku pochopitelné, že v současné situaci se den daňové svobody posunul. Vzhledem k státním, ale i celosvětovým opatřením související s pandemií COVID-19 se totiž očekává značný pokles HDP za současného navýšení státních výdajů. Odhad schodku státního rozpočtu se letos odhaduje na 300 miliard korun. A ani v příštím roce bude státní rozpočet nejspíš zase ve ztrátě, a to pravděpodobně nikterak zanedbatelné.

Výpočet dne daňové svobody v tomto případě provedl tzv. Liberální institut, který využívá právě zmíněnou metodu HDP k hodnotě objemu státních výdajů. Např. společnost Deloitte pro výpočet používá metodu celkových daňových příjmů na čistém národním důchodu. Výsledky tak mohou být odlišné. Nehledě na zvolenou metodu výpočtu se však všechny pro tuto oblast povolené organizace shodují, že období „daňové svobody“ letos nastane podstatně později než kdykoliv v předchozích 20 letech.

Příspěvek Letos nastanou daňové „prázdniny“ až koncem června pochází z Parker & Hill