V prosinci minulého roku přistoupila Evropská unie k přijetí tzv. V. AML směrnice. Jednou z částí její regulace je oblast kryptoměn. Ve své podstatě jsou nastavena nová pravidla pro oblasti KYC a AML, a to zejména ze strany tzv. povinných osob. Směrnice upozorňuje, že právě kryptoměny mohou být nebezpečným artiklem ve snaze o úspěšné provedení procesu praní špinavých peněz. Zatímco nově vytěžené kryptoměny považuje EU za „čisté“, v oblasti následného obchodu s nimi shledává mnoho potenciálních rizik.

Přesto, že nově vytěžené kryptoměny považuje EU za čisté, chce více zmapovat proces, během kterého banky přemění tyto kryptoměny na reálné peníze. Zároveň jsou patrné snahy EU i v této oblasti prověřit, zda se zde nevyskytují potenciálně nebezpečné dílčí procesy. Problémem totiž, mj. zůstává velká míra anonymity virtuálních měn. Vzhledem k faktu, že často nelze dohledat původce transakce, dává se tak obrovský prostor ve své podstatě bezproblémovým mezinárodním platbám, a to bohužel i pro oblast „odměn“ za páchání trestné činnosti.

V souvislosti s výše uvedeným chce EU zřídit na unijní úrovní nového AML regulátora. Jeho úkolem bude upozorňovat na potenciální rizika v oblasti kryptoměn a v případě, že tato rizika odhalí, má co nejrychleji pružně reagovat.

Cílem nové regulace je tak odhalit potenciální slepá místa problematiky oblasti kryptoměn. Vzhledem k faktu, že tento fenomén je na globální úrovni a v každodenním životě teprve ve fázi svého počátku, poskytuje prostředí pro páchání mezinárodní trestné činnosti. Z tohoto důvodu je potřeba zřídit orgán, který sice nebude schopen všechna rizika predikovat, ale v případě jejich zjištění, bude kompetentní k jejich okamžitému řešení.

Příspěvek EU v boji proti zneužívání anonymity kryptoměn pochází z Parker & Hill