Koncem května schválili poslanci novelu stavebního zákona. Ta nyní míří do senátu v případě, že projde, počítá se s její účinností v polovině roku 2023. Jaké hlavní změny přinese?

První velkou novinkou by mělo být zjednodušení celého řízení. V tuto chvíli je v rámci stavebního řízení potřeba získat nejprve územní rozhodnutí a až na jeho základě stavební povolení – to jsou dvě žádosti a dva dokumenty. Po účinnosti novely by měly oba dílčí úkony splynout do jednoho – výsledkem by tedy bylo pouze jedno rozhodnutí. Toto rozhodnutí (respektive rozhodovací pravomoc stavebního úřadu) do sebe pak vtáhne např. i souhlas orgánu ochrany přírody (při záměru stavět na zemědělské půdě, v národním parku aj.); odpůrci novely tedy argumentují tím, že se nová výstavba podpoří až nepřiměřeně. Záměr zjednodušit řízení o vydání stavebního povolení by měla dle novely podpořit také možnost projít celým řízením on-line.

Dále by se měla změnit samotná soustava stavebních úřadů. Nyní je základní jednotkou soustavy obecní stavební úřad. Po novele by jej měl nahradit krajský stavební úřad s tím, že v jednotlivých obcích budou pouze územní pracoviště. Konkrétně tato změna je poněkud dvojsečná. Výhodou je možnost odstranit riziko podjatosti úředníků, které se nyní může projevovat jako vedlejší účinek vlivu samosprávy na rozhodování stavebního úřadu – rozhodovat totiž budou krajští úředníci, nikoli úředníci na obecním úřadě. Nevýhodou nového uspořádání naopak může být fakt, že krajští úředníci nebudou znalí místních poměrů v konkrétních obcích (a nepostřehnou tak všechny relevantní aspekty pro vydání rozhodnutí).

Poslední velkou (ale ne poslední) změnou má být dle novely celková digitalizace řízení o stavebním povolení tak, jako se např. letos digitalizovala finanční správa.

Příspěvek Co přinese novela stavebního zákona? pochází z Parker & Hill