V oblasti investic se neustále snažíme něco prodat. Jedním z nabízených finančních produktů, které jsou dostupné i menším investorům jsou burzovně obchodované fondy ETF (Exchange Traded Funds). Jedinou podmínkou pro takový nákup je zapotřebí znát několikapísmenný kód (ticker). U dividendového ETF se jedná o symbol “DWF”.

ETF jsou dostupné investiční nástroje, které v investování mají svoji cenu. Investor si koupí tento cenný papír, získá tím “akcii” s cenou odvíjející se od hodnoty podkladových aktiv, jinými slovy toho, do čeho, fond investuje. ETF mohou být rozděleny na různé druhy aktiv, například podkladových aktiv akcií, dluhopisy nebo komodity. Většinou se složení portfolia ETF moc neliší od jiných, a kopíruje některý ze známých indexů. Tržní cena těchto instrumentů je čas od času na pravidelné bázi vyhodnocována a určuje se i hodnota indexu.

ETF vydává určitý emitent, o kterém se investoři mohou informovat na jeho webových stránkách. Většinou se tam píše, že fond chce poskytnout investiční výsledky, které před poplatky a výdaji budou rovnoměrné celkové výkonnosti indexu “S&P International Dividend Opportunities”, z čehož plynou důsledky pro investora, který musí kalkulovat s ročními výdaji kolem půl procenta z hodnoty investice. Investor by se měl při výběru soustředit zejména na nákladovost takového fondu.

Naštěstí je mezi námi čím dál více zkušených investorů, kteří jsou obeznámení s tím, že neuvážené nákupy pod vlivem reklamy a doporučení jsou unáhlené s nedostatkem správných informací. Důležité je nekoupit první fond, který investor uvidí, ale vybere si až po pečlivém srovnání a zvážení. Na internetu existuje srovnávač (ETF screener), který pomůže investorovi s výběrem. Investor by se také měl zajímat, zda jsou dosažené průběžné výnosy vypláceny nebo znovu investovány.

Provozovatelé ETF v tom vidí podnikatelskou příležitost, když si za správu účtují poplatky a přichází k penězům jako tvůrci trhu. Takový tvůrce trhu je povinen související náklady přenášet na zákazníky pomocí tzv. spreadu. Mezi ně patří i banky a makléřské firmy, které vystupují jako profesionální účastnici trhu a profitují na arbitráži, a těží tak ze snížených poplatků.

Burzovně obchodovaný fond může kopírovat vývoj nějakého indexu, s tím, že podle formy replikace může investice fyzicky vlastnit, ale nemusí. Vybírá se tudíž z různých emitentů. V případě ETF je výrobcem emitent daného ETF. Pro investora je klíčové, aby při výběru emitenta sledoval správcovský poplatek nebo výdajový poměr spolu se spreadem, který představuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, která poukazuje na likviditu finančního instrumentu.

Příspěvek Co možná nevíte o tzv. burzovních obchodovaných fondech ETF… pochází z Parker & Hill