Od 1. ledna 2023, deset let od vstupu do EU, budou Chorvaté platit eurem nejen v ostatních zemích eurozóny, ale i doma. Tento krok má své příznivce i odpůrce. Dle průzkumů s přijetím eura souhlasí 61 % Chorvatů, což je o dost menší poměr, než kolik poslanců v chorvatském parlamentu hlasovalo pro přijetí eura. Příznivci přijetí eura si od něj slibují snížení úrokových sazeb a přilákání dalších investorů do země. Významným faktorem je také větší komfort pro turisty z eurozóny, kteří na svých zahraničních cestách musí řešit směnný kurz a které při platbách mnohdy číhá třeba DCC (tématem DCC jsme se zabývali zde) – ti přitom tvoří 20 % chorvatského HDP. Zajímavý je pro Chorvaty také přístup k financování z Evropského stabilizačního mechanismu v případě krize.

Odpůrci přijetí eura naopak tvrdí, že přijetí eura je uspěchané a důsledkem bude zvýšení chudoby a inflace. Za nešťastné považují přijetí eura v době energetické krize a největší inflace za posledních 20 let.

Buď jak buď, Chorvaté se s kunou neloučí zcela, alespoň v symbolické rovině. Design zadní strany eurových mincí, který si každá země eurozóny navrhuje pro své mince sama, bud zahrnovat několik národních motivů. Kromě písmen HR z hlaholice (prvního písma, užívaného na chorvatském území) a Nikoly Tesly, geniálního vynálezce, o nějž se Chorvati přou se Srby, se na eurových mincích, respektive té jednoeurové, objeví právě kuna. Její kožešina byla ostatně na chorvatském území platidlem již v období premonetárních platebních prostředků.

Příspěvek Chorvatsko od nového roku vymění kunu za euro pochází z Parker & Hill