Skutečnost, že jsou generální ředitelé (tzv. CEOs) placení řádově více, než zaměstnanci, je známá věc. V USA však tento trend narostl do astronomického nepoměru. V průměru si totiž CEO americké společnosti vydělá 287x více proti řadovému zaměstnanci. CEO S&P společnosti (tj. společnosti patřících do 500 největších) si za rok 2018 přišel na 14,5 milionů USD, přičemž zaměstnanec na necelých 40 tisíc USD. Za posledních 10 let se mzda CEO zvedla o více než 5 milionů USD, mzda zaměstnance nedosáhla nárůstu ani o 10 tisíc USD.

Pouze 5 z 500 největších amerických společností platí své CEO méně než 25násobkem mzdy řadového zaměstnance. Naproti tomu 49 společností platí své řadové zaměstnance pod hranicí chudoby, ale jejich CEOs si průměrně za rok vydělají více než 12 milionů USD. Níže uvádíme pár příkladů dle vzorce „mzda ředitele = xnásobek mzdy řadového zaměstnance“.

• Amazon – 58x
• Wallmart – 1 076x
• Gap – 3 556x

Tomu chce Bernie Sanders, senátor a prezidentský kandidát, učinit přítrž skrze navýšení korporátní daně. Nyní činí její hodnota 21 %, což je zásluha současného prezidenta Donalda Trumpa, který daň snížil z původních 35 %. Dle Sanderse by společnosti, které své CEOs platí podstatně více než řadové zaměstnance, měly odvádět dodatečnou daň. Její výše bude závislá na poměru mezi mzdou CEO a průměrného zaměstnance. V případě, že bude 50x vyšší, zvedne se korporátní daň o 0,5 %, 100x o 1 %, až po 500x, kdy bude navýšení 5 %.

Americký stát Oregon již takový daňový systém má a jiné (např. Illinois) o něm uvažují. Dle odhadů by takto zavedená daň během 10 let zvýšila příjem USA o 150 miliard USD. Například McDonald´s by na daních odvedl dalších 110 milionů USD, Wallmart pak 800 milionů USD.

V Portlandu, kde tento systém funguje, sice není důkaz pro potvrzení snižování nepoměru mezi mzdou CEO a zaměstnance, avšak město hlásí zvýšení příjmů z korporátní daně. Zde totiž funguje ještě drastičtější forma dodatečné daně, kdy společnosti, které platí CEOs 100x více než zaměstnanci, odvedou na dani o 10 % více, při 250násobku pak 25 %.

Dle odpůrců Sandersova návrhu povede takové zvyšování korporátních daní k zakrývání příjmů, alokaci pracovních pozic mimo území USA či třeba k rušení nízko výdělkových pracovních pozic. Na potenciální aplikaci daného návrhu (a tudíž teoretickou možnost Sanderse návrh prosadit) si ještě v USA musí počkat, a to minimálně do začátku listopadu příštího roku, kdy se USA dozví výsledky prezidentských voleb.

Příspěvek Boj za rovnost mezi mzdami ředitelů a zaměstnanců amerických společností pochází z Parker & Hill